|
|
Studium difúze iontů alkalických kovů v zatvrdlém cementu
Doležal, Martin ; Janča, Martin (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl studium difúze alkálií (sodíku a draslíku) uvnitř tělesa ze zatvrdlé cementové pasty. Diskutuje vliv prostředí hydroxidu, dusičnanu a uhličitanu o různých koncentracích a teplotách. Práce se zabývá jak difúzí tak i změnami v připravených vzorcích a okolním prostředí. Teoretická část je věnována výrobě cementu a jeho chemismu, alkalickokřemičité reakci, plastifikátorům, difúzním procesům a metodám testování cementů. Práce se zaměřuje na bílý (Aalborg CEM I 52,5 R – SR 5) a silniční (Mokrá CEM I 42,5 R – sc) cement. Experimentální část popisuje složení receptur pro výrobu těles z cementových past, jejich následné uchování a odběry vzorků. Difúze byla v této práci studována pomocí metody ICPOES, která postihovala úbytek alkálií z roztoku a pomocí metody SEM, která sledoval difúzi alkálií uvnitř zkušebního tělesa z cementové pasty. V několika případech bylo pozorována tvorba nasycené povrchové vrstvy alkálií, dále pak ustálená difúze a v případě draslíku i velmi pomalá difuze skrze hmotu tělesa. Jako nejvýraznější byl vyhodnocen vliv prostředí a teploty. Vliv koncentrace okolního prostředí nebyl výrazný. Dále byly pozorovány změny porozity na zkušebních tělesech. Samotnou difuzi ovlivňovali sekundární produkty vznikající na povrchu a v okolí uchovaného tělesa. Těmi se práce zabývá v poslední části.
|
|
| |
|
|
Bakteriální toxiny působící na biologických membránách
Benešová, Anna ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Kolicin E1 je dlouho studovaný bakteriální toxin patřící mezi tzv. pórotvorné koliciny. Mechanismus jeho působení spočívá v tvorbě póru v cytoplazmatické membráně citlivé bakterie příbuzné produkčnímu kmeni vedoucí k depolarizaci membrány a smrti buňky. Koliciny obecně lze považovat za prostředek boje o zdroje mezi příbuznými kmeny Escherichia coli a dalších Enterobacteriaceae. Nedávno se objevila hypotéza, že kolicin E1 neslouží k zabíjení příbuzných bakterií, ale je produkovaný uropatogenními kmeny Escherichia coli k zabíjení buněk močových cest. Dosud byly zřejmě vlastnosti kolicinu E1 popisovány nepřesně, dohromady s jeho jinou sekvenční variantou - nově pojmenovaným kolicinem E11. Kolicin E11 se podle hypotézy mohl vyvinout jako prostředek boje s ostatními bakteriemi střevní mikrobioty. Cílem této diplomové práce bylo porovnat pórotvorné vlastnosti kolicinu E1 a E11 pomocí měření na planárních lipidových membránách a liposomech různého lipidového složení. Z výsledků vyplývá, že oba koliciny tvoří póry podobného charakteru, co se týká jejich vodivosti. Zároveň jsou póry obou kolicinů slabě kation selektivní. Testování aktivity kolicinů na liposomech ukázalo vyšší aktivitu kolicinu E1 oproti kolicinu E11 na membránách napodobujících složením nejen savčí buňky, ale i cytoplazmatickou membránu...
|
|
|
Objasnění vlastností a struktury pórotvorné domény kolicinu U bakterie Shigella boydii
Dolejšová, Tereza
Kolicin U je protein produkovaný bakterií Shigella boydii. Řadí se do skupiny pórotvorných kolicinů, které interagují s receptory ve vnější membráně bakterií blízce příbuzných produkčnímu kmeni. Následně je kolicin translokován přes vnější membránu a periplazmu. Nakonec se váže do cytoplazmatické membrány, kde tvoří transmembránové póry, které tuto membránu depolarizují, a v důsledku pak způsobují zánik buňky. Pórotvorné vlastnosti kolicinu U zatím nebyly podrobně studovány, proto jsem se ve své práci rozhodla tímto tématem zabývat. Ukázalo se, že póry kolicinu U jsou pravděpodobně tvořeny jedinou molekulou kolicinu a jsou napěťově ovládané. Kromě toho, měřením s neelektrolyty bylo možné stanovit přibližný vnitřní průměr póru (0,7-1 nm) a také byl určen jeho teoretický vnitřní profil. V neposlední řadě se tato práce zabývá uspořádáním membránových α-helixů pórotvorné domény kolicinu U v otevřeném stavu. S využitím biotinylačního značení bylo zjištěno, že po otevření kolicinového póru, dochází k translokaci části pórotvorné domény na opačnou stranu membrány. Konkrétně se ukázalo, že aminokyseliny na pozici F463 a D486 (mezi α-helixy H2-H4) jsou po otevření póru přítomné na trans straně membrány. Na závěr se tato práce také zabývá vlastnostmi peptidu H1, který odpovídá části prvního α-helixu...
|
|
|
Objasnění vlastností a struktury pórotvorné domény kolicinu U bakterie Shigella boydii
Dolejšová, Tereza ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent) ; Osička, Radim (oponent)
Kolicin U je protein produkovaný bakterií Shigella boydii. Řadí se do skupiny pórotvorných kolicinů, které interagují s receptory ve vnější membráně bakterií blízce příbuzných produkčnímu kmeni. Následně je kolicin translokován přes vnější membránu a periplazmu. Nakonec se váže do cytoplazmatické membrány, kde tvoří transmembránové póry, které tuto membránu depolarizují, a v důsledku pak způsobují zánik buňky. Pórotvorné vlastnosti kolicinu U zatím nebyly podrobně studovány, proto jsem se ve své práci rozhodla tímto tématem zabývat. Ukázalo se, že póry kolicinu U jsou pravděpodobně tvořeny jedinou molekulou kolicinu a jsou napěťově ovládané. Kromě toho, měřením s neelektrolyty bylo možné stanovit přibližný vnitřní průměr póru (0,7-1 nm) a také byl určen jeho teoretický vnitřní profil. V neposlední řadě se tato práce zabývá uspořádáním membránových α-helixů pórotvorné domény kolicinu U v otevřeném stavu. S využitím biotinylačního značení bylo zjištěno, že po otevření kolicinového póru, dochází k translokaci části pórotvorné domény na opačnou stranu membrány. Konkrétně se ukázalo, že aminokyseliny na pozici F463 a D486 (mezi α-helixy H2-H4) jsou po otevření póru přítomné na trans straně membrány. Na závěr se tato práce také zabývá vlastnostmi peptidu H1, který odpovídá části prvního α-helixu...
|
|
|
Studium difúze iontů alkalických kovů v zatvrdlém cementu
Doležal, Martin ; Janča, Martin (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl studium difúze alkálií (sodíku a draslíku) uvnitř tělesa ze zatvrdlé cementové pasty. Diskutuje vliv prostředí hydroxidu, dusičnanu a uhličitanu o různých koncentracích a teplotách. Práce se zabývá jak difúzí tak i změnami v připravených vzorcích a okolním prostředí. Teoretická část je věnována výrobě cementu a jeho chemismu, alkalickokřemičité reakci, plastifikátorům, difúzním procesům a metodám testování cementů. Práce se zaměřuje na bílý (Aalborg CEM I 52,5 R – SR 5) a silniční (Mokrá CEM I 42,5 R – sc) cement. Experimentální část popisuje složení receptur pro výrobu těles z cementových past, jejich následné uchování a odběry vzorků. Difúze byla v této práci studována pomocí metody ICPOES, která postihovala úbytek alkálií z roztoku a pomocí metody SEM, která sledoval difúzi alkálií uvnitř zkušebního tělesa z cementové pasty. V několika případech bylo pozorována tvorba nasycené povrchové vrstvy alkálií, dále pak ustálená difúze a v případě draslíku i velmi pomalá difuze skrze hmotu tělesa. Jako nejvýraznější byl vyhodnocen vliv prostředí a teploty. Vliv koncentrace okolního prostředí nebyl výrazný. Dále byly pozorovány změny porozity na zkušebních tělesech. Samotnou difuzi ovlivňovali sekundární produkty vznikající na povrchu a v okolí uchovaného tělesa. Těmi se práce zabývá v poslední části.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.